Technický význam bydlení pro člověka
Současný byt musí uspokojit nároky člověka v celé šíři. Podle individuálních zálib lidí, kteří byt užívají, jsou funkce různé. Byt musí být dimenzován a navržen tak, aby nepoškozoval psychický ani somatický stav člověka, ale naopak umožňoval jeho optimální vývoj a u bytů pro sociální slabší skupiny obyvatel nesnižoval jejich lidskou důstojnost.
Prostor bytu a jeho jednotlivých částí má významný vliv na jeho obyvatele. Byt je potřeba navrhovat s ohledem na profesní a sociální postavení, profesní a společenské aktivity vázané na prostory bytu. Tato kritéria ovlivní absolutní velikost, prostor bytu, jejich vzájemný vztah až po dimenzování a velikost hygienických zařízení, počet a druh neobytných ploch a prostor bytu. Uspořádání bytu ovlivňuje celá řada nároků hygienických, stavebně fyzikálních a společenských. V současném bytě je převážná část prostoru bytu věnována odpočinku a spaní, stravování, osobní hygieně a péče o děti. Záleží na životním stylu rodiny, zda prostory bytu se budou funkčně prostupovat, či budou přísně odděleny.
Obecně platí, že klidové části bytu budou od rušnějších prostor izolovány. Tvarování, použitý materiál, barevnost a struktura povrchu výrazně ovlivňuje charakter prostoru a tím i použitelnost, nároky jsou i tady individuální. Z hlediska vhodnosti použitých nosných konstrukčních soustav je pro tvorbu prostorů bytu a jejich variabilnosti zásadní rozdíl mezi použitými materiály. Např. okna jako prvek, který významně ovlivňuje kvalitu obytného prostoru, absolutní i relativní velikostí, tvarem a členěním své plochy, umožňuje prosvětlení a proslunění bytu, ale také opticky propojuje interiér bytu s vnějším prostorem. Okna jsou významným prvkem pro pozitivní působení prostoru na psychickou stránku člověka. V bytě jsou prostory, které je možné a často i vhodné opticky i funkčně propojovat s prostory určenými pro funkce jiné. Propojení obývacího pokoje s jídelnou, jídelny s kuchyní či všech třech do jednoho prostorového celku je často velmi působivé a funkčně účelné.
Teplotní stav prostředí bytu vytváří nejen otopné, větrací a klimatizační zařízení, ale i stavebně technické vlastnosti objektu a činnosti člověka v daném prostoru. Všechna tato kritéria je zapotřebí sladit tak, abychom minimalizovali nároky na termoregulaci organismu člověka, tzn. udržovat vyrovnanou teplotu lidského těla. Materiály, použité při stavbách, musí splňovat požadavky na tepelnou izolaci, tepelnou akumulaci a zanedbatelná není ani tepelná setrvačnost. Všechna tato kritéria ovlivňují vnitřní povrchovou teplotu obvodových konstrukcí a vytvářejí spolu tepelnou pohodu prostorů. Povrchová teplota obvodových konstrukcí musí být vyšší, než je teplotní hodnota rosného bodu, aby nemohlo dojít ke kondenzaci vodních par. Kondenzace vodních par na konstrukcích snižuje estetickou i stavebně technickou hodnotu díla a při dlouhodobějším výskytu umožňuje existenci plísní a ohrožuje zdraví uživatelů. Se stoupající teplotou stoupá i schopnost vzduchu absorbovat vodní páry – vodu.
Pro lidský organismus je optimální vlhkost vzduchu 30-40 % vody ve vzduchu při teplotě 18° Celsia. Vyšší teplota a nižší vlhkost vzduchu způsobuje vysychání sliznic a horních cest dýchacích.
S postupným rozvojem materiálů se navrhují stále dokonalejší stavební řešení a konstrukce, což lze považovat za přirozený vývoj. Konstrukce a jejich řešení se tak ale také stávají složitějšími. To klade velké nároky na kontroly a samotné pracovníky, kteří řešení realizují a především provádějí stavební dozor, nebo důkladnou kontrolu hotového díla. Pro správnou funkci materiálů v konstrukci je zapotřebí jejich správné zabudování do stavby včetně navázání na související konstrukce. Pro kontrolu lze použít různých metod. Kontaktuje Chytrého Rádce a dozvíte se více při cestě ke spokojenému byldení.
