Stromy, větve, kořeny a jiná „překvapení“ ze sousedova pozemku
V minulém čísle jsme vám přiblížili, jakým způsobem se lze účinně bránit proti tzv. „imisím“ ze strany souseda, např. v podobě vody, odpadu, kouře, prachu, plynu, pachu, světla, stínu, hluku, otřesů nebo zvířat vnikajících neoprávněně na váš pozemek. Kromě obecného zákazu imisí obsahuje nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“) rovněž přehled zcela konkrétních situací, které mohou v sousedských vztazích nastat a přináší rovněž řešení, jak se v rámci zákona s těmito situacemi vyrovnat a nenarušit tak dobré sousedské vztahy.
Kořeny a větve sousedova stromu
Mnoho z nás již někdy řešilo problém v podobě kořenů či větví sousedova stromu přesahujících na náš pozemek a související otázku, zda můžeme tyto kořeny či větve sami odstranit. Zákon nově na takovou situaci pamatuje. Předně je vždy třeba souseda požádat, aby kořeny či větve sám odstranil. Neučiní-li tak, jsme dle zákona oprávněni kořeny či větve odstranit sami. Nikoli však bez dalšího. Dle § 1016 NOZ je třeba dbát na to, aby se tak stalo šetrným způsobem a ve vhodnou roční dobu. Zákon dále stanoví, že tak můžeme učinit pouze v případě, kdy nám kořeny či větve působí škodu či jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Před tím, než vezmeme do ruky sekeru či pilku je proto nezbytné výše uvedené dobře zvážit. Je třeba dodat, že v případě, kdy se nejedná o stromy, ale například keře či jiné rostliny přesahující na náš pozemek, jsme oprávněni je odstranit šetrným způsobem a ve vhodnou roční dobu bez dalších omezení.
Padající jablka a jiné plody
Situace, kdy soused dlouhodobě zanedbává svoji zahradu či jen v době úrody stromu na své zahradě odjede na dovolenou a na náš pozemek tak spadají zralé plody z jeho stromu, rovněž nebývá nijak neobvyklá. Někteří si možná kladou otázku, zda mohou tyto plody sami spotřebovat, zda mohou ostatní plody stromu očesat, aby se vyhnuli jejich dalšímu spadání na svůj pozemek či zda mohou souseda vyzvat, aby plody z jejich pozemku odstranil. I na tyto otázky najdeme odpověď přímo v zákoně. § 1016 NOZ stanoví, že plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. Spadlé plody tak můžeme bez problémů sesbírat a spotřebovat. Jinak tomu je však, jsou-li plody dosud na těchto rostlinách. Pak totiž náleží vlastníkovi rostliny, tj. sousedovi. Česat plody ze stromu či keře souseda proto nesmíme. Dle § 1021 NOZ jsme dokonce povinni umožnit sousedovi, aby plody očesal z našeho pozemku, pokud by byl přístup k nim možný jen takovým způsobem. Působí-li nám spadlé plody zásadní obtíže, pak by měl soused na naši žádost své plody z našeho pozemku odstranit.
Sázení stromů – jak blízko
Výjimkou nebývá ani situace, kdy soused vysadí v těsné blízkosti hranice pozemků stromy, které za pár let dosáhnou takové výšky, že vrhají nežádoucí stín na podstatnou část našeho pozemku. Jak v takovém případě postupovat, upravuje § 1017 NOZ. Máme-li pro to rozumný důvod, pak můžeme dle tohoto ustanovení požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby takové stromy odstranil. Co lze považovat za „rozumný důvod“ se dozvíme v důvodové zprávě k NOZ. Může jím být například skutečnost, že stromy by vyčerpaly podstatnou měrou podzemní vláhu i pod sousedním zemědělským pozemkem nebo tento pozemek zastínily takovým způsobem, že by to ovlivnilo úrodu. Stejně tak bude mít například vlastník pozemku s domem nedaleko hraniční čáry rozumný důvod se bránit, zasadí-li soused při hraniční čáře například jírovec maďal, neboť kořeny tohoto druhu mohou dům vážně poškodit. NOZ rovněž upravuje obecnou přípustnou hranici pro vysazování stromů na sousedním pozemku. Stromy dorůstající výšky více než 3 metry je dle § 1017 NOZ přípustné vysazovat ve vzdálenosti nejméně 3 metry od společné hranice a ostatní stromy ve vzdálenosti 1,5 metru. To však neplatí, je-li na sousedním pozemku les, sad, jde-li o strom zvlášť chráněný nebo tvoří-li stromy tzv. rozhradu (tj. přirozenou hranici pozemků).
Když nám život komplikuje sousedova stavba
Nejen rostliny, ale i stavba na sousedním pozemku může nepříjemně zkomplikovat sousedské vztahy. Stéká-li z ní na náš pozemek voda, padá-li z ní sníh nebo led, pak máme dle § 1019 NOZ právo požadovat, aby soused stavbu upravil tak, aby k těmto jevům nedocházelo. Další právo ohledně sousedovi stavby přináší § 1020 NOZ, dle něhož můžeme požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby v těsné blízkosti společné hranice pozemků. Tohoto práva lze opět využívat pouze v případě, máme-li pro to rozumný důvod, tj. například stínění, odnětí volného přístupu vzduchu, které by mohlo vést k zavlhání stavby na našem pozemku či nebezpečí vnikání sousedových zvířat přes jeho stavbu na náš pozemek. Je však třeba upozornit i na to, že předmětného ustanovení NOZ lze využít pouze pro případ, kdy jsme se proti stavbě na sousedním pozemku neměli možnost bránit v rámci veřejnoprávních předpisů, tj. typicky jako účastník stavebního řízení, a to například proto, že takového řízení nebylo ke zřízení stavby třeba, nebo proto, že nás stavební úřad jako účastníka řízení opomenul. Problematické dále mohou být situace, kdy již soused stavebním povolením disponuje, zahájí stavbu, nicméně nemůže stavět bez toho, aby za tímto účelem vstoupil na náš pozemek. Dle § 1022 NOZ takové užívání našeho pozemku sousedem za účelem stavění, bourání, opravy či obnovy jeho stavby musíme strpět. Máme nicméně právo na přiměřenou náhradu.
Sousedské vztahy jsou od nepaměti komplikované a je proto dobře, že zákonodárce až nezvykle detailně upravil vzájemná práva sousedů pro případ konkrétních životních situací. Zda jsou sousedská práva nastavena správně či ne, nelze po pouhých třech letech účinnosti nového soukromoprávního kodexu příliš komentovat. Nechme se proto překvapit, co přinese soudní praxe.
